Obrněný Willys Jeep 1/4 t 4×4 s kulometem ráže .50 – 1:35

Model amerického lehkého terénního vozidla Willys Jeep v měřítku 1:35 představuje polní obrněnou úpravu legendárního vojenského automobilu z druhé světové války, vybavenou těžkým kulometem ráže .50 (12,7 mm). Stavebnice zachycuje vozidlo s dodatečným pancéřováním, detailně zpracovanou výzbrojí a charakteristickými prvky polních úprav.

Charakteristika stavebnice:

• Měřítko 1:35

• Detailně zpracované přídavné pancéřování karoserie

• Podrobně zpracovaný těžký kulomet ráže .50 (12,7 mm)

• Jemné leptané díly pro světlomety, nářadí a montážní úchyty

• Realistický dezén pneumatik, detailní zavěšení kol a podvozek

• Přesně ztvárněné nýty na pancéřované karoserii

• Obtisky s označením amerických vojenských vozidel z období druhé světové války

• Stavebnice je určena k sestavení a barvení

• Barvy a lepidlo nejsou součástí balení

Historie předlohy

Willys MB byl lehký americký terénní automobil s pohonem všech čtyř kol, který se během druhé světové války stal jedním z nejznámějších vojenských vozidel své doby. Jeho konstrukce se vyznačovala kompaktními rozměry, výbornou průchodností terénem a jednoduchou údržbou. Právě tyto vlastnosti z něj učinily mimořádně univerzální prostředek pro potřeby spojeneckých armád.

Vozidla Willys MB sloužila k průzkumu, přepravě osob a materiálu, spojovacím úkolům, přepravě radiových týmů i k tažení lehkých přívěsů. Používala je nejen americká armáda, ale také řada dalších spojeneckých ozbrojených sil. Standardní provedení nebylo pancéřované a vyznačovalo se mimo jiné plochými předními blatníky a typickou maskou chladiče s devíti svislými otvory.

Pro zvýšení bojové účinnosti byly některé Jeepy vybavovány kulomety ráže .30 (7,62 mm) nebo těžkými kulomety ráže .50 (12,7 mm). Ty se upevňovaly na speciální otočné lafety, například typu M31, obvykle v prostoru za předními sedadly nebo mezi nimi. Těžký kulomet poskytoval výrazně vyšší palebnou sílu při průzkumných operacích a ochraně přesouvaných jednotek.

Zejména v Evropě v letech 1944–1945 prováděly posádky a polní dílny na některých vozidlech dodatečné úpravy. Ty zahrnovaly přídavné ocelové pláty na přední části a bocích karoserie, které měly částečně chránit osádku před střelbou a střepinami. U některých exemplářů bylo upraveno také čelní sklo, které nahradila pancéřová deska s průzory.

Takto upravené Jeepy se uplatňovaly především při ozbrojeném průzkumu, zabezpečení jednotek a poskytování palebné podpory. Přestože přídavné pancéřování zvyšovalo hmotnost vozidla a omezovalo jeho původní jednoduchost, představuje tato konfigurace zajímavou ukázku improvizace a přizpůsobivosti spojeneckých vojsk v závěru druhé světové války.